Archiv autora:

Stavba modelu odstartovala výběrem odlitku, neboť se od sebe jednotlivé odlitky mohou dost lišit, především množstvím bublinek, které vznikají při odlévání do formy. Čím méně bublinek daný odlitek v sobě má, tím lépe pro nás, protože je později nemusíme tmelit a následně tmel přebrušovat.
Po zakoupení odlitku jsem vybrousil okna a snažil jsem se je vypilovat tak, aby okna stejných rozměrů byla i v modelu stejně velká. Odlitek byl opracován i na rovných plochách, abych předešel povrchu pomerančové kůry. Při stavbě jsem se rozhodl, že vylepším světla, protože původní světla z odlitku měla tlustý rámeček a navíc nebyla v horizontální rovině. Odvrtal jsem tedy původní světla a vlepil namísto nich elektrikářské dutinky. Později jsem zatmelil díry kolem nich a opět jsem tmel zabrousil do roviny.
Odlitek bylo nutné vybrousit i z vnitřní strany, abych měl dostatek místa ve skříni na umístění pojezdu. Pojezd je nutné usadit dříve, než se dáme do barvení. Před barvením rovněž doporučuji vyvrtat veškeré otvory na madla a další detaily. Mezi jinými třeba odpojovače na střeše, které jsem zhotovil, ale zatím v této fázi na střechu nelepil, protože budou lepené až při kompletaci modelu po úplném nanesení všech povrchových barev.
Pojezd jsem si koupil hotový od pana Pletichy. Sice nevyrovná kvalitou továrním pojezdům, ale pro mě jako pro mladšího modeláře byl ve své době cenově dostupným řešením a při tom stále provozně spolehlivý. K usazení pojezdu do skříně jsem použil rám vytvořený na 3D tiskárně.
V této fázi jsem měl připravené veškeré detaily, které na model patří a opracovaný i samotný odlitek.
Mohl jsem přistoupit k omytí všech později barvených částí. Údajně je prý nelepší pro umytí všech mastnot lázeň isopropylalkoholu, do níž se model ponoří a za pomocí kartáčku na zuby se odstraní nečistoty. Zde bych chtěl poukázat na fakt, že isopropylalkohol může smýt i některé typy tmelů. Kupříkladu základový tmel Mr. Surfacer 1000 od výrobce Mr. Hobby se smyl (rozpustil) téměř okamžitě.
Pakliže jste použili nějaký podobný tmel, ať už prodávaný ve spreji, nebo ve skleničce, doporučuji buď líh a jemně otřít hadrem, nebo vodu se saponátem na nádobí za a rovněž za použití jemného hadru.
Po umytí jsem přistoupil k nanesení podkladové vrstvy. Používám barvy značky Vallejo. U těchto barev je potřeba se zamyslet nad vhodným odstínem podkladové barvy. Informace o pracovních postupech s těmito barvami jsem čerpal z instruktážních videí výrobce na YouTube. Odstínů podkladové vrstvy je na trhu šestnáct. Jejich použití je závislé na požadovaném výsledném odstínu povrchové barvy. Takže po přihlédnutí k postupu barvení povrchovými barvami jsem zvolil černou podkladovou barvu č.73.602.
Pro rozbití jednolitosti šedé plochy na střeše jsem nanesl ještě světlý odstín podkladové barvy č.73.600.
Doplňky a masky podvozků byly nastříkány podkladovou barvou č.73.600, protože veškeré díly byly posléze patinovány do tmavých odstínů.
Odstíny byly stříkány v pořadí světlá zelená č.71.009, tmavá zelená č.71.095, šedá č.71.046, aluminiová č.71.062, žlutá č.71.002, černá č.71.057 a jako poslední jsem si vymaskoval dvě tenké linky na hliníkové liště a nanesl jsem červenou č.71.269. Masky podvozků jsem nejprve vzal rzí č.71.129 a po zaschnutí lehce černou č.71.057. Sběrače jsem vzal žlutou č.71.002 a lávku na střeše jsem vzal hnědou č.71.105.
Pečlivé maskování bylo i zde namístě. Je přeci škoda, když si s modelem dáte takovou práci a ve finále Vám podfoukne barva. I když Vás ostatní budou plácat po rameni, jak perfektní model jste udělali, tak Vy o té nedokonalosti budete vědět a bude vás to „žrát“.
Můžete použít běžné modelářské maskovací potřeby jako maskovací pásky nejrůznějších šířek, tekuté maskovací pásky nebo si můžete vybrat z řad ohebných pásek. Já pro větší plochu používám klidně i obyčejný papír.
Po nástřiku jsem nanesl obtisky a přes ně matný lak. Přilepil jsem veškeré detaily a poté provedl patinu střechy za pomoci Vallejo patinovací řady WASH. Konkrétně rzí č.76.507 a č.76.505, šedou č.76.516 a černou č.76.518.
Poslední fází bylo zasklení. Z průhledného plastu jsem vyřezal okna a po obvodu jsem je přetřel černou lihovou fixou pro napodobení gumového těsnění, které ve skutečnosti drží skla v rámech. Vnitřní stranu jsem natřel ClearFixem, který dokonale zatěsní drobné mezírky mezi rámečkem a sklem.
Samostatnou kapitolou byla příprava na digitalizaci. Pro zástavbu dekodéru jsem musel vybrousit část skříně a dva reproduktory jsem umístil do kabin strojvedoucího. V závěru stavby jsem v lokomotivě zapojil všechna světla.
Na modelu jsem s přestávkami pracoval čtyři roky a výsledkem je první lokomotiva od základu stavěná digitální zvuková lokomotiva v našem klubu. Nutno přiznat, že to nebyla jen moje práce. Bez cenných rad a pomoci od přátel by takto nevypadala.
M.N.
Autor je členem KŽM DDM Praha.
Celý příspěvek →