Pokud si chcete pouze prohlédnou obrázky, tak by stačilo pouze uvést, že postupnými krůčky a příležitostnými skoky kolejiště neustále rozvíjíme a nejinak tomu bylo v uplynulém školím roce. Z opisu fotek se již dočtete názvy lokalit, kde došlo ke změnám, a názvy vozidel, jež obohatila náš vozový park. Ti zvědavější z Vás naleznou na dalších řádcích přehled toho nejzajímavějšího, co se událo a stojí za zmínku.
Začneme hned tím největším skokem, který od ledna roku 2025 nelze přehlédnout. Tím je změna v krajině Kácova. Těsně před Vánocemi projel stanicí poslední vlak a zahájili jsme nepřetržitou výluku, která trvala 16 dní. Díky přípravě mnoha částí v předstihu a naplánovanému intenzivnímu pracovnímu nasazení jsme po kompletním odstranění krajiny v rychlém sledu natřeli rám, položili nové dřevěné a styrodurové desky a začali pokládat koleje. Všechny vodiče od kolejí i přestavníků jsme rovnou zapojovali do připravené elektroniky, takže už na konci ledna jsme stavěli vlakové cesty v nově sjízdné stanici. Během následujících týdnů dostala tvar i okolní krajina, kde už začínají vznikat skály a chystá se první vrstva vegetace. Budovy máme dočasně ponechány původní, ale na nových se již pracuje.
Ač velikostí je další novinka nesrovnatelně menší než přestavba Kácova, tak svým významem jde o stejně pamětihodný počin. Po létech marných pokusů a nedokončených projektů se letos roztočila točna v depu a lokomotivy nyní mohou vlastní silou zajet na všechny její paprsky. Modelové detaily jí zatím chybí, ale to ji provoznímu významu vůbec neubírá. Zatím má obsluha k dispozici jen 2 tlačítka pro 2 směry otáčení, ale jednou se jistě najde modelář programátor, který točnu naučí zastavovat přesně u paprsku.
Práce na krajině neustaly ani ve Hvězdonicích, kde pokračuje práce v lomu a jeho okolí, jakož i okolí budoucí zastávky Lštění, která časem nahradí tu ratajskou. Na jiných místech kolejiště to chce již více pozornosti, aby Vám například neunikla výměna celé výhybky v Soběšíně a další drobné změny.
Do řady neviditelných změn lze zahrnout postupný rozvoj nového zabezpečovacího zařízení, kdy většinu stanic na kolejišti umíme ovládat i přes počítač, a především nám na celém kolejišti fungují traťové souhlasy a přenos čísel vlaků. Výpravčí tak dobře vědí, kde jim vlaky jezdí, obzvlášť pokud k ruce mají jízdní řád, který si pro provoz připravujeme. Přínosem je postupné sjednocení obsluhy stanic, kdy odpadá nutnost znát mnohé speciality v obsluze každé stanice. V několika stanicích už je součástí i detekce obsazení, která zahrnuje přes 200 jednotlivých úseků. Pozvolna nám tak roste požadavek i na zajištění detekce jednotlivých vozů.
V průběhu školního roku proběhlo na kolejišti také několik veřejných i neveřejných provozních setkání. Těm vždy předchází trénink během pravidelných schůzek kroužku. Postupně se nám stále více daří věrností připodobnit provoz epoše, kterou si zvolíme. Návštěvník tak jednou může sledovat provoz dnes již historických vozidel v epoše ČSD.
Pokud je provoz organizován pro veřejnost, snažíme se upřednostnit atraktivitu pro návštěvníky, zejména pro ty nejmladší. Vyhovuje nám proto spíš provoz v analogu, který nevyžaduje nasazení mnoha strojvedoucích a nevyžaduje množství hlučné komunikace. V provozu je tak více vlaků a obsluha v podobě výpravčích se soustředí na plnění jízdního řádu. Ve volných chvilkách potom zbývá čas i na nějaké posunování do depa nebo na vlečku v Ledečku.
Naopak provoz s digitálními vozidly vyžaduje strojvedoucí, kteří mají možnost a chuť se více věnovat různým druhům posunu a obecně moc do cílové stanice nespěchají. Vlaků proto v provoz není nasazeno mnoho a provoz na tratích je volnější. O to více ruchu je ve stanicích, kde se obrací a přepřahají lokomotivy a odstavují právě nepotřebné vozy. Každý člen obsluhy má svůj výtah z jízdního řádu a plánu oběhů, aby věděl, co ho právě čeká. To vše znamená neustálé domlouvání a organizování. Všichni se u toho náramně vyblbneme, jen chudáci návštěvníci si musí na svůj vlak občas počkat, pokud právě všechny odjedou ze stanice.
Specialitou posledního roku jsou také pokusy s organizovaným provozem manipulačních vlaků. Ke všem těm grafikonům, sešitovým jízdním řádům a dalším lejstrům jsme přidali vozové a nákladní karty pro vyčleněnou skupinu vozů, které pak putují po kolejišti ke přesně stanovenému místu nakládky nebo vykládky. Aby to nebylo tak jednoduché, tak takový vůz nelze jen tak vypojit z velkého nákladního vlaku, ale v podbabské hlavní stanici je spolu s ostatními vyřazen na vytřídění do manipulačních vlaků, které pak jedou od nádraží k nádraží a tam obsluhují jednotlivá místa nakládky. Takový provoz si necháváme výhradně na neveřejné akce, protože ostatních vlaků jezdí ještě méně a všichni máme plné ruce práce s posunováním a s hlídáním, aby se nám nějaký vůz nezatoulal do špatného vlaku nebo stanice.