Reportáž z doby polystyrenové
Minulý článek jsme ukončili poté, co v prostorách kolejiště proběhly zednické práce. Vzápětí nám začalo období prací modelářských. Začátek to byl vskutku od podlahy, vždyť na většině míst dotčených úpravami zůstaly jen holé stěny. V místnosti kolejiště jsme nakonec v prostoru původní stanice Zruč ponechali pouze holý rám a všechna tři patra kolejiště v celé délce stěny demontovali. Při té příležitosti jsme zapřemýšleli o celkové provozní koncepci kolejiště a odhodlali se k některým podstatným změnám v dispozicích stanic i vedení tratí. Vítejte v další epoše rekonstrukce, kdy část kolejiště pokrývá pouze polystyrén.
Stavba probíhá v různých výškových úrovních v takovém pořadí, abychom si nově vybudovanými částmi co nejméně ztěžovali přístup k těm zbývajícím. Zde si ale pro jednoduchost plánované změny představíme postupně odshora dolů.
Z přestavbou dotčených celků je návštěvníkům nejlépe viditelná partie krajiny v místě původní stanice Zruč nad Sázavou, která musela ustoupit opravě zdi pod okny. Modelová Zruč ale neodpovídala té skutečné, na kterou je zde málo místa. Proto jsme se rozhodli umístit sem po novu žst. Hvězdonice, jejíž tři koleje tady uspořádáme snáze. Proč právě Hvězdonice? Sousedí totiž se stanicí Samechov, stejně jako u nás na kolejišti, a s výchozí stanicí na hlavní trati. Ve skutečnosti se jedná o Čerčany a v modelu o naše největší nádraží – Podbabu. Než jsme se mohli pustit do samotné stavby hvězdonické stanice, předcházelo jí několik úprav základů kolejiště, tedy ocelového rámu.
V tuto chvíli už na místě Zruče naleznete částečně provozní kolejiště Hvězdonic. Trať vede šedivou krajinou polystyrenových desek a rysy jejího okolí lze jen tušit. Silnice, domy ani stromky zde zatím rozmístěné nemáme. Směrem k Samechovu byste marně hledali známý lom, ale už se tu rýsuje podoba nového tunelového portálu. Nový je zde také mostek přes potůček z bočního údolí až rokle. Lomu jsme se ale nevzdali. Plánujeme jeho vybudování na opačné straně místnosti v rohu, kde dříve mizela spojovací trať do podzemí. Ve stanici už je pro lom připraven začátek vlečky, o jejíž podobě zatím vedeme dlouhé debaty. Stavba přijde na řadu až mnohem později, protože tu zatím využíváme volný přístup do "podzemí".
Za další novou částí kolejiště s krajinou se musíme přesunout do vedlejší místnosti, do míst bývalé smyčky se zastávkou Sázava, kudy mizel okruh lokálky do podzemí. V této místnosti jsme to vzali opravdu od podlahy, která po vylití samonivelační stěrkou dostala nový povrch. Ani pracovní stůl nezůstal ušetřen úprav a rekonstrukcí. Zatím ale v místnosti nenajdete sebemenší základy krajiny a z díry ve zdi koukají pouze konce kolejí. Vyžaduje proto větší dávku představivosti vidět v těchto místech budoucí sázavskou krajinu s mostem a ratajskou odbočkou. Vedlejší trať tudy opět bude klesat do podzemí, avšak v jiné poloze. S novou odbočnou tratí vznikne také nové spojení do skryté části kolejiště. Tuto rozsáhlou stavbu ale necháme na později, prozatím zde chystáme pouze dočasné kusé koleje pro odstavování souprav ze stanice Ledečko.
Přímo pod budoucími Ratajemi se o patro níž nachází kolejiště nové skryté stanice zvané Světlá pod Sázavou. Název napovídá, že stanice bude na této straně Posázavského pacifiku tvořit protiváhu výchozí stanice Podbaba, která je svým významem podobná Čerčanům. Novou skrytou stanici využijeme k obratu lokálkových osobních vlaků, k odstavování krátkých nákladních vlaků a s ohledem na dobrý přístup také k nasazování souprav do provozu. Okruh lokálky tudy bude procházet dále do prostor bývalé stanice Mezipatro. Stanice samotná zasahuje do obou místností, přičemž prochází zvětšeným otvorem ve zdi. Těm kteří ještě nezabloudili ve spleti tratí našeho kolejiště můžeme prozradit, že ze Světlé bude také vycházet další nová spojovací trať do spodního odstavného nádraží. Ta bude sloužit především k různým manipulačním jízdám a přesunům souprav mezi okruhy lokálky a hlavní trati. Zajímavostí je, že do stanice Spodek bude ústit mimoúrovňovým přesmykem hlavní dvoukolejné trati, doprostřed tříkolejného zhlaví odstavné stanice pracovně nazývaného "Blatov".
Poslední stanicí, která prochází velkou proměnou (až resurekcí), je stanice Mezipatro. Stanice zůstává na svém místě, ale dostane nové podloží i kolejový svršek, jinou konfiguraci obou zhlaví a jméno Benešov, které opět odkazuje na sousední Podbabu / Čerčany.
V současnosti na kolejišti naleznete výše popsaná místa v různém stavu rozpracovanosti. Práce starších i mladších členů je poslední dobou nasměrována téměř výhradně sem a ostatním částem kolejiště se věnujeme pouze příležitostně. Hodí se nám také nedávné zkušenosti z přestavby Samechova, kde proběhla obdobná akce, i když ve výrazně menším rozsahu.
Závěrem ještě zmíníme některé souvislosti s modelovým provozem na kolejišti. Rekonstrukce samotná totiž není důvod k úplnému zastavení provozu, takže o kroužcích nadále s dětmi pilujeme organizaci a ovládání, stejně tak veřejnost není ošizena o příležitostné celodenní prezentace kolejiště. Omezení v podobě neprovozního podzemí jsme pojali jako výhodu a na zkoušku občas jezdíme s bezdrátovým digitálním řízením lokomotiv. V uličkách kolejiště se nyní mohou lépe pohybovat strojvedoucí a při takovém ježdění se vyřádí klidně deset osobností najednou. Je to pro všechny zajímavá zkušenost a do budoucna jsme zvědavi, kam se s touto novinkou dále posuneme.