V sobotu 30. ledna jsme v malé skupince vyrazili do Chrudimi na výstavu tamních železničních modelářů. Jejich modely jsme doposud znali jen z obrázků na internetu nebo z doslechu, ale bylo nám známo, že patří k nejlepším v Čechách. Protože na výstavě bylo na co koukat a fotografovali jsme jako o závod, chtěli bychom se s vámi o některé záběry z modulového kolejiště ve velikosti H0 podělit.

 

 

V prostorném a prosvětleném sále v horním poschodí divadla jsme se po chvíli zorientovali a prohlédli si modulové kolejiště ve velikosti TT i obdélníkové domácí kolejiště v enku. V několika vitrínách bylo vystaveno mnoho vynikajících, často ručně vytvořených modelů vozidel. Nejdéle jsme obdivovali sbírku Bardotek a Čmeláků, která sloužila také jako provozní záloha velkému kolejišti. Jeho prohlídce jsme věnovali nejvíc času, protože měřítko 1:87 je nám nejbližší. Ze segmentového klubového kolejiště s odbočnou stanicí a dvěma odstavnými smyčkami odbočovala druhá trať, na které ležely tři mezilehlé stanice. Zakončena byla další odstavnou stanicí se smyčkou a velikým depem pro parní i motorový provoz, točnou a rotundou.

 

 

V krajině je rozeseto množsví detailů, které jsou zakomponovány vkusně a nepodbízejí se divákovi, jak se na některých jiných výstavních kolejištích stává. Sledovali jsme použití větších modulů nebo sestav z několika segmentů, které umožňují zachytit zajímavější krajinný profil, protože nejsou tolik svázány standardizovaným přechodovým profilem.

Provoz na trati byl dost hustý, jak je na výstavě pro veřejnost žádoucí. Soupravy se mezi sebou často prostřídaly, takže jsme mohli sledovat, jak věrně vymodelovanou krajinou projíždí mnoho různých vozidel. Působivé byly ucelené nákladní vlaky a soupravy s ručně vyráběnými vozidly, která se v obchodě koupit nedají, přestože k našim tratím patří.

 

 

 

Nepřehlédnutelným obohacením provozu bylo neskutečné množství unikátních modelů lokomotiv. V množství dominovaly Bardotky mnoha podob, vytvořené různými modelářskými technikami. Zastoupeny byly také ostatní typické lokomotivní řady. Každá lokomotiva byla jedinečným modelem s propracovanými detaily. Díky digitálnímu ovládání byla naprostá většina modelů ozvučena. Modely hnacích vozidel jsou jistě chloubou chrudimských modelářů.

 

 

 

Netrvalo dlouho a začali jsme od obsluhy vyzvídat provozní zákonitosti, jak co funguje a jak je to udělané. Částečně jsme nahlédli i do zákulisí kolejiště a provozu. Zajímavou zkušeností pro nás byla organizace provozu digitálně řízených vozidel, kterou si kluby dospělých modelářů mohou dovolit používat v běžném provozu. Zaujalo nás například ruční předávání hnacích vozidel mezi strojvedoucími. Také jsme vyzvídali, jak se vlaky přiřazují k trasám v jízdním řádu a pozorovali nabízení vlaku číslem DCC adresy lokomotivy.

 

 

Výrazným prvkem kolejiště bylo vynikající provedení obyčejných budov a jejich detailů. Zvlášť pozoruhodné byly drobné průmyslové objekty. Ohromné je také zazelenění nejnovějších modulů.

 

 

 

 

Chrudimským modelářům musíme poděkovat za pohostinnost. Z výstavy jsme odcházeli plni dojmů a s nezanedbatelným množstvím podnětů a inspirace pro vlastní práci. Návštěvu Chrudimi jsme díky pěknému počasí mohli završit procházkou přes město. V Pendolinu zpět do Prahy už jsme probírali, jaké modelářské techniky by se daly uplatnit také na našem kolejišti nebo při práci s dětmi na modelářském kroužku.