Pod delší odmlce se pokusíme dohnat informační zpoždění, které jsme od jara nabrali. Ono se totiž občas věci tak semelou, že na nějaké psaní pro zábavu není chuť a ani síla, přestože čas by byl. To tím pádem neznamená, že by se u nás na Podbabě nic nedělo. Krom pracovního vytížení nám zbyl i čas na zábavu, takže máme mnoho nových poznatků a zlepšováků. Doplněných samozřejmě o mnoho zážitků. Bohužel není v mých silách dopodrobna vyjmenovat a popsat události poslední doby, ale určitě se o to pokusím u těch nejvýznamnějších a nejzajímavějších.
Protože jsme od základu hraví tvorové, musíme dávat svým choutkám možnost projevit se. Pokud se nám nedostává příležitostí v podobě dnů otevřených dveří, musíme si vlastní ježdění zařídit sami. Tak tomu bylo i v červnu, kdy jsme si jednu sobotu vyčlenili pro realizaci některých dlouho plánovaných nápadů. Mezi nimi bylo i zapůjčení několika amerických lokomotiv a také vozů. Mezi nimi nechyběl ani slavný Big Boy. Povedlo se nám tak vytvořit několik souprav. Velmi zajímavý byl dlouhý náklad z amerických vozů. Ty jsou na naše poměry trochu objemnější, takže vypadal opravdu impozantně. Včele kromě Big Boye jezdili i další lokomotivy, například zlatá motorová lokomotiva Alco. S Big Boyem byl trochu problém, protože se při své délce a šířce občas nevešel do průjezdného profilu. Hlavně v obloucích jsme měli problémy s některými vybočujícími částmi. Po drobných úpravách tratí jsme ale dovolili jízdu po většině kolejí. Mezi další zajímavé stroje patřily 2 dvojice motorových lokomotiv společnosti CP Rail.
Jelikož amerických souprav nebylo mnoho, doplnili jsme stav dalšími zahraničními vozidly a také některými českými stroji. Vybírali jsme takové kousky, které se u nás na kolejišti z různých důvodů nevyskytují. Například elektrické lokomotivy nebo vzácné soukromé modely. Ale objevilo se i pár novinek, které právě sjely z „výrobní linky“. Pokud to vezmu zkrátka, tak mezi unikátními modely byla krásná podbíječka s doprovodem, modrý kolejový náklaďák společnosti ČD Cargo (bohužel nepojízdný), dvojice lokomotiv ze seriálu Mašinka Tomáš. Mezi novinkami se nám představily motorové vozy řady 842 a 843 s doprovodem. Ze široké řady elektrických lokomotiv musím zmínit Pestrobarevnou směsici lokomotiv řady 163 a 363, slovenskou lokomotivu řady 350 v nátěru Blonski, rekonstruovanou dvojičku řady 131, tahouna řady 184, Asynchrona řady 169 (jediného zástupce svého druhu) a nakonec Ešusa řady 471. Z poslední skupiny zahraničních strojů jezdili na kolejišti kromě výše zmíněných amerických strojů, také zástupci Rakouských drah a jednotka ICE z Německa.
Na tomto ježdění vznikla také série videí točených kamerovým vlakem. Takže než abych tu popisoval provoz na kolejišti, tak radši přidám odkaz na tyto videa a představu si již udělejte sami. Právě kamerový vůz je na našem kolejišti žhavou novinkou. V současné době se jedná o čtyřnápravový skříňový nákladní vůz DR, ve kterém je umístěna mála kamera s dalším vybavením, které zajišťuje přenos. Záběry pouštíme přímo obecenstvu, ale také je můžeme zaznamenávat. Postupem času se snad dostaneme k tomu, aby kamera skončila v nějaké lokomotivě a mohla se tak pohybovat nenápadně po kolejišti. Protože pokud dnes chceme zajistit záběry z pohledu strojvedoucího, musíme kamerový vůz sunout, což nevypadá zrovna modelově.
Pro ty, co sledují stavbu nového depa, máme dobré zprávy. Přesto, že práce nepostupují nějak zvlášť rychle, občas nás to popadne a kus práce uděláme. Při delším pozorování jsou tak výsledky vidět. Třeba poslední dobou je možno sledovat usazování točny na své místo, pokračující práce v okolí portálu tunelu nebo pokládku prvních kolejí v prostoru starého depa. Aktuální postup můžete sledovat na těchto fotografiích. S depem také souvisí stavba skladiště na hlavním nádraží, protože na něm ověřujeme některé technologické postupy. Všechny zjištěné poznatky budeme následně aplikovat na nové budovy v depu. Kromě depa a okolí průběžně vylepšujeme i další místa kolejiště. Takže pokud se někomu zdá, že na peróny v Ledečku jsme zapomněli, tak to není pravda. Sice to tam stále vypadá jak po útoku pomateného bagristy, ale další perón už dostal tvar a na posledním se už začalo pracovat.
Od září proběhlo již několik dnů otevřených dveří, na kterých se většinou objevily odzkoušené lokomotivy a vozy. Než tady obšírně popisovat strategii s jakou jsme přistoupili k provozu, je lepší nechat promluvit fotografie. Na kolejišti se objevili některé známé lokomotivy a vozy, které máme rádi nejen proto, že pěkně vypadají, ale také proto, že velmi dobře jezdí. Kromě těchto starých známých bylo k vidění i několik nových modelů. Dobré je, že se velkovýrobci začínají zajímat o československá vozidla více než dříve, kdy jen přemalovávali zahraniční lokomotivy do českých barevných mutací. Díky masové produkci Brejlovců a Hektorů jsou tyto lokomotivy mnohem dostupnější. Kdokoliv si může pořídit českou lokomotivu na kvalitním pojezdu a stačí jen přijít do obchodu a ukázat do regálu. Toto se projevuje i u nás na kolejišti, takže se nám začínají množit tyto tovární lokomotivy v různých barevných mutacích. A to se dá v nejbližší době očekávat prodej Bardotek a také Čmeláků.
Další zajímavostí poslední doby, která sice s kolejištěm přímo nesouvisí, je světelné návěstidlo v životní velikosti. Ale je to výsledek činnosti našeho klubu, takže to také musím zmínit. Nyní tomu bude rok, kdy nás myšlenka poprvé napadla. Asi za 9 měsíců se nám povedlo získat, převézt, renovovat a vztyčit čtyř světelné návěstidlo AŽD vzor 65. Sice to ještě není ono, protože není na tom správném vysokém stožáru před domem, ale jen na dvoře u zdi. Pětimetrový stožár zabetonovaný v zemi je zatím nad naše síly, ale rozhodně se této myšlenky nevzdáváme.
