Den otevřených dveří 28.3. 2009

Vlaky jezdí a přepravují lidi i náklad každý den bez ohledu na počasí nebo den v týdnu. My si takový luxus dovolit nemůžeme hned z několika důvodů, takže nám provoz na kolejišti vychází alespoň jednou  za měsíc. Podle některých je to málo, podle některých moc. Rozhodně chceme aby si to všichni užili. Proto pro návštěvníky a samozřejmě i pro nás připravujeme provoz co nejzajímavější. Tentokráte jsme zalovili ještě hlouběji do historie než posledně.

Celkem jsme neměli mnoho osobních vlaků, aby nám zbyla dostatečná kapacita na nákladní. Do provozu osobáků výrazně zasáhly motorové vozy M262 (dnes stále jezdící pod čísly 830 nebo 831). Měli jsme v provozu hned tři kousky, které tak oprášily slávu motorových korábů našich železnic. Motorovou podporu měli ještě zajištěnou od Hurvínků a Kačeny M240. Zbytek lokomotivní flotily pro osobní dopravu tvořily výhradně parní krasavice, jak je vidět na titulním fotu (jsou tam skoro všechny). V některých chvílích to vypadalo, že běžná barva parní lokomotivy je modrá, to když se při křižování na Hlavním sešli dva Papoušci a Albatros. To se ale tak často nestávalo, protože na hlavní trati bylo hodně vlaků. Narozdíl od toho se na lokálce občas stalo, že osobní vlaky došly. Proto byly připraveny záložní sólo motory, které se v Ledečku a na Hlavním obracely, a tak se nemohlo stát, že by se někde zasekly.

V nákladní dopravě se uplatnily jak lokomotivy parní, tak i motorové.Všichni se museli snažit, protože nákladních vlaků bylo opravdu hodně, třeba na hlavní trati byly hned tři dlouhé, z toho jeden byl hodně, hodně, hodně dlouhý. Byl to takový, co jindy tahá dvojče Kocourů. Tentokrát na to byla sama jedna Bardotka, ale jaká. Nahoru, dolu, do tunelu, z tunelu, stále s přehledem. Dnes jsme ji tu měli poprvé půjčenou, protože se kdysi trochu nešikovně přihřála na sluníčku, tak vypadá jak těhotná. Po odpočinku vyrážela do podzemí celkem svižně, ale přesto, že si ve Spodním nádraží také odpočinula, tak se jí nahoru moc nechtělo. Vždy však vyjela nahoru.

Mimo mašinek, si všichni mohli prohlédnout výsledky pokračujících prací na trolejích a návěstidlech. Pokud pohled zabrousil až za uličku, tak ve stanic Ledečko už je první úrovňové nástupiště u 2.koleje. Zatím némá povrchovou úpravu, ale fyzicky už jsou na svém místě. Po předchozím kolapsu jsme dnes opravdu naplno otestovali traťový souhlas a za sebe musím uznat, že to vůbec nebylo špatné a velmi to ulehčuje práci. Pro ty co přesně neví kde mají tento zázrak na kolejišti hledat, tak ten se nachází na panelu Hlavního nádraží (je vidět i zezadu z chodby). Pozná se podle toho, že tam stále něco svítí nebo bliká. Což také svědčí o hustotě provozu. Druhý kousek je v sousední stanic Mezipatro.

A na příště? Na příští, dubnový a zároveň v tomto školním roce poslední, den otevřených dveří už teď máme připraveno pár překvapení (samozřejmě nevyzradím). A pro ty co už to zajímá teď, tak mohu prozradit, že do provozu nasadíme vozidla současná, též někdy nepřesně nazývaná nová a moderní, se kterými se tedy na naší železnici můžete setkat i dnes.