I přes slunečné počasí jsme dostáli závazkům, které jsme si dali, a celý den jsme udržovali provoz na kolejišti. Protože železnice musí fungovat za každého počasí. K tomu pravému provozu na železnici, kromě rozmarů počasí, také patří různé rozmary techniky a vozidel, toho jsme si tento den užili až dost. Obzvlášť když jsme do toho opět pokoušeli taktový provoz osobní dopravy, podobný modelu z Vánoc.
Obsazení vozidly nacházelo inspiraci v současném provozu. Proto se na kolejišti objevily takové perly jako jsou osobní vozy řady 010 různých barev a barevně sladěná souprava Regionovy. Minimem barevnosti byly lokomotivy řady 714, nazvané podle svého nátěru Veselá kráva. Tento, dnes velmi známý, stroj tahal také velmi dobře známe vozy řady 010 a 020, které s malou obměnou tvoří páteř současné moderní příměstské dopravy v okolí Prahy, ale i v jiných regionech. Ani nasazením motorového vozu 831 jsme se neprovinili inspiraci současností, protože jsou ještě místa, kde tyto legendární motory stále jezdí. Na hlavní trati exceloval dlouhý rychlík tažený Kyklopem, který si v různobarevnosti nezadal s pojízdným cirkusem. Doplňovaly ho dva zastávkové vlaky. Jeden byl motorový vůz 852 s vlekem a druhý byl pěkný modrý Brejlovec s klasickými vozy.
Všeobecně jsme u lokomotiv vsadili na spolehlivost provozu a stejně jako na skutečné železnici se v provozu objevily lokomotivy léty odzkoušené. U nákladních vlaků tvořily základ Bardotky, Brejlovci a Kocouři. Tyto stroje jsou z českých kolejí velmi známé a přesto že některé Bardotky už dávno oslavily čtyřicítku, tak jsou stále tyto elegantní krasavice k vidění. Stejně je tomu i u nás, bohužel bez zvukového doprovodu, který je pro ně tak typický. Dalším velmi známým a ve všech koutech republiky vídaným strojem je řada 742, známý též jako Kocour. Jezdí na posunech a manipulačních vlacích, ale někde se běžně objevuje na běžných nákladních vlacích a to i ve dvou nebo ve třech. My jsme samozřejmě nemohli zůstat pozadu, takže dvojče Kocouří dostalo k sobě dlouhý nákladní vlak, se kterým si poradili i v nejhorších stoupáních.
Jako specialitku jsme v bývalé kácovské výtopně založili sídlo spolku Výtopna Kácov, který má ve vlastnictví jednu malou zelenou parní mašinku a pár vagónů (z toho jeden vybavený patřičným zázemím na dlouhé cesty). S touto soupravou pořádali pravidelné výlety po Posázaví.
Na delší dobu byl toto poslední den otevřených dveří, na kterém mohli návštěvníci vidět kolejiště v plném provozu. Další možnost bude až v září. Do té doby budeme mít spoustu času (doufejme) připravit další novinky v zapojení zabezpečovacího zařízení a v trolejovém vedení. Doufejme, že nebudou zahálet ani krajinářští zvelebovatelé. O tom kdy budou další Dny otevřených dveří se dozvíme během června nebo července a o přesných datech a informacích týkajících se nového školního roku budeme včas informovat.