Archiv drážní inspekce 1

V archivu drážní inspekce se podíváme zblízka na některé typy nehod nebo na konkrétní případy, které si podrobněji popíšeme. Odlišně od platných předpisů se nebudeme zabývat nehodami (předpisově mimořádnými událostmi) jako třeba projetí návěsti stůj apod. Pro názornost předložím článek z předpisu ČD D2 vysvětlující pojmy týkající se mimořádných událostí:

1412. Mimořádnou událostí je nehoda nebo ohrožení v drážní dopravě, které ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí. Nehoda v drážní dopravě je mimořádná událost, k níž došlo v souvislosti s pohybem drážního vozidla (provozováním drážní dopravy), s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody na majetku. Ohrožení v drážní dopravě je mimořádná událost, při které nebyly splněny podmínky předchozího odstavce.

Teď už však konkrétně, jak to občas u nás na kolejišti dopadne. Nehody malého rozsahu s malými následky bývají většinou vykolejení nebo vyšinutí, popřípadě roztržení. Při těchto nehodách nedochází většinou k vážným materiálním škodám, ale jen ke krátkým zdržením provozu. Většinou si jich ani detailněji nevšímáme a neřešíme je, protože u modelové železnice při jejich rozměrech a fyzikálních vlastnostech dochází k takovýmto věcem relativně často. Rozhodně si ale všímáme těch kurióznějších a těch, které vznikly lidskou chybou. Například chybnou obsluhou zab. zař. nebo neopatrnou jízdou.

Vykolejení běžná i neobvyklá

Zápis vyšetřovatele: Při vjezdu osobního vlaku 9232 do žst. Kácov došlo k MU v prostoru přejezdu na zhlaví. Nehodu zavinil cizí předmět ve žlábku kolejnice. Následky byly rychle odstraněny a provoz obnoven. Škody na vozidle ani na kolejovém svršku nebyly velkého rozsahu.

Ve skutečnosti za vykolejení může technický stav pojezdu. Tento nový model motorového vozu měl problémy s natáčením podvozků a proto docházelo k častým vykolejením po celém kolejišti.

Zápis vyšetřovatele: MU, která se stala poblíž zastávky Sázava, byla zapříčiněna hrubým porušením předpisů ze strany lokomotivní čety, která se pokoušela spojit roztržený vlak. Sunutá část vlaku najela do tří odtržených vozů nepřiměřenou rychlostí a způsobila vykolejení a poškození šesti vozů a poškození dalších vozů v soupravě vlaku. Došlo i k vážnému poškození traťového svršku a přerušení telefonního kabelu. Odstraňování škod si vyžádalo přerušení provozu na 12 hodin a účast jednotky železničního vojska s těžkou technikou.

Celou tuto "hromadu" zavinila nejspíš chybná komunikace a následná obsluha regulátorů ze strany obou výpravčích (Mezipatro a Ledečko). Ale šetřením nebyly jasně prokázány konkrétní příčiny nehody.

Zápis vyšetřovatele: Při vjezdu osobního vlaku do žst. Samechov došlo k lomu jazyka a následnému vykolejení druhého podvozku druhého vozu v soupravě. Díky dobrému postřehu lokomotivní čety a malé rychlosti se podařilo soupravu rychle zastavit a nedošlo k dalším vážnějším škodám.

Standardní nehoda, která není vyjimkou kdekoliv a s čímkoliv na kolejišti. V tomto konkrétním případě je možná na vinně nedolehnutý jazyk nebo technický stav vozu (rozchod nápravy). Charakteristickou vlastností těchto nehod je jejich opakování. Určité soupravy na určitých místech mají tendenci vypadávat a jediné, co se s tím dá dělat je buď změnit směr nebo třeba jen prohodit vozy.

Zápis vyšetřovatele: Při posunu se soupravou rychlíku ve stanici Praha-Podbaba došlo k vidlicové jízdě a následnému vykolejení lokomotivy řady 464.2 na výhybce č.2. Vyšetřováním bylo zjištěno, že plnou odpovědnost nese signalista stavědla 2. Ten se pod tlakem dopravní situace snažil urychlit posun ve stanici a dopustil se několika vážných porušení předpisů, která zapříčinila tuto nehodu.

Zápis vyšetřovatele: Při vjezdu manipulačního vlaku do stanice Kácov došlo k vykolejení lokomotivy 434.1100. Na vině byl špatný technický stav výhybky. Po důkladné prohlídce ostatních výhybek ve stanici,kdy byly zjištěny obdobné závady i na jiných výhybkách, byla nařízena co nejrychlejší náprava tohoto stavu.

Obě tyto nehody jsou pro parní lokomotivy s běhouny typické. Ve většině případů je běhoun málo zatížen a při vyšší rychlosti na výhybkách a některých kolejových stycích může nadskočit a vypadnout. V tomto případě jsou pro některé lokomotivy určitá místa nepřekonatelný problém. Příkladem může být angličan v Ledečku nebo některé výhybky v Mezipatře a Spodku (moc dobře víme které). Obdobná věc, se stává u velkých motorových vozů, podobným tomu v prvním odstavci (to zrovna není přímo tento případ). Tyto lokomotivy mají motor přímo přidělaný na jednom z podvozků a druhý podvozek je jen běhoun. Navenek jsou dostatečně těžké a mají dobré jízdní vlastnosti (adheze, rychlost), ale pokud jedou právě těmi běhouny napřed, dochází k nadskočení lehčí části na výhybce nebo nerovnosti. Potom těžký celek pokračuje setrvačností přímým směrem bez ohledu na koleje. Jako konkrétní případ mohu uvést zapůjčovaný motorový vůz řady 852, který, když jede běhouny napřed z hlavního nádraží do Zruče, od určité rychlosti na výhybce na vlečku do tunelu pokračuje suverénně vidlicovou jízdou vpřed.

Toto jsou nehody převážně způsobené technickým stavem vozidel nebo zabezpečovacího zařízení. Někdy příště se podíváme na naše perly, za které si můžeme sami. Neboli nehody způsobené selháním lidského činitele.