Logo
rosna
pozadi_trat.gif, 6 kB

Brejlovci MTB

Na přelomu května a června 2020 ohlásila společnost MTB Model uvedení modelu brejlovce v měřítku H0. A ne pouze jednu variantu, ale rovnou 9 různých typů a verzí. Mezi nabízenými modely tak najdeme třeba prototyp T478.3001, různé verze brejlovců s dvěma a čtyřmi pozičními světly, nebo brejlovce "prakatra" 755.001. Hánulkáři tak dostali verze brejlovců, které museli doteď pracně přestavovat z jiných továrních modelů, protože by na ně u zahraničních výrobců čekali velmi dlouho nebo marně. 

Do rukou se nám krátce po dodání do obchodů dostaly dva z nově uvedených modelů. Hned jsme je zvědavě vyndali na kolejiště, otevřeli weby a složky s fotografiemi skutečných lokomotiv a pustili se do zkoumání. K porovnávání jsme si vyndali i jeden model od výrobce ROCO. 

Jako první jsme podrobnému průzkumu podrobili "praotce brejlovce". Předloha modelu, prototyp T478.3001, jezdila velkou část svého provozního života pod lokomotivním depem v České Lípě. Nejvýraznější odlišností od sériových lokomotiv byly hladké bočnice, krátká madla pod čelními okny a odlišná nádrž. Model MTB hladké bočnice i madla pod okny zvládnul dobře, na model však dosadil stejnou nádrž jako na všechny ostatní verze brejlovců. Vnitřní madlo u dveří do kabiny strojvedoucího by nemělo končit pod oknem, ale pokračuje až ke střeše. To však šikovný modelář dokáže upravit. Vyměnit sériovou nádrž za prototypovou už bude trochu složitější. Velmi pěkně a detailně jsou vyvedené závěsky lokomotivy. Na čelníku lokomotivy nebyla u prototypu deska se šroubením okolo háku, MTB ji udělalo jako u sériových lokomotiv.

Lak vypadá na první pohled dobře provedený. Při podrobnějším zkoumání však už jsou patrná místa, kde je lak mírně podfouknutý, na šedém rámu nebo na pluhu jsou viditelné škrábance. Popisky jsou ostré a čitelné, místy se ale nepatrně písmo od podkladu rozchází. Pokud byste chtěli v krabičce u modelu najít jinak vždy dodávané leptané tabulky s číslem lokomotivy, logem ČKD, zklameme Vás. Výrobce je minimálně do krabiček s našimi modely nepřibalil. Stejně jako u ostatních modelů výrobce neosadil houkačky, háky, hadice a další drobné detaily. Ty jsou přiloženy u modelu a majitel si je musí osadit sám.

 

Druhým námi zkoumaným modelem byl 753.006. Ten podobně jako "praotec brejlovec" působil na severu Čech okolo České Lípy, Liberce nebo Mladé Boleslavi. Tento stroj byl jedním z ověřovací série před samotnou sériovou výrobou, proto i na něm bylo možné najít několik odlišností. Například i tato lokomotiva neměla na čelníku velký rámeček okolo tažného háku. Lak působí při detailnějším pohledu, jako by s ním někdo hodně spěchal. V místech přechodů barev jsou u schůdků na kapotu lokomotivy drobná podfouknutí barvy, na několika místech lak není hladký. Pokud bychom měli srovnávat kvalitu laku s naposledy vydanými Singrovkami M240, které byly lakovány jinde, motoráčky jsou oproti brejlovcům v kvalitě provedení o několik tříd výš. 

Abychom mohli hledat přednosti nebo nedostatky na modelech, vzali jsme si do ruky konkurenční model od ROCO. Když v roce 2010 přišlo ROCO na trh s prvním brejlovcem (ano, je to už 10 let), panovalo mezi modeláři všeobecné nadšení. Do té doby byl nejvěrnějším modelem brejlovce ČS Train s pojezdem z německé V100. Neměl by tak být o dekádu mladší MTB brejlovec zase o něco lepší?

 

V porovnání brejlovců od ROCO a MTB se při prvním pohledu člověk zastaví u čelních partií lokomotivy, které byly u tohoto modelu diskutovány asi nejvíc. Model MTB působí celkově širším dojmem a nezvyklým tvarem brejlí. Předloha rozhodně nemá tak zaoblenou horní hranu čelních skel. Shodli jsme se, že to, co dělá brejle MTB divnými, jsou ostré hrany u středového sloupku mezi čelními okny. Zkusíme je tedy vysadit, zabrousit hrany do kulata a uvidíme, jestli to vzhledově pomůže. Obroučka brýlí je pak dost masivní, s tou ale už moc neuděláme. ROCO zase má okna dost malá a MTB má zase tvarově lepší čelní reflektor. Tak si vyberte… Když jsme však s modely jezdili po kolejišti, čelní partie MTB brejlovce nepůsobily nijak rušivě. Při jízdě ve dvojčeti MTB a ROCO pak byla příslušnost k výrobci viditelná minimálně.  

Nedostatkem, který se velmi špatně napravuje, jsou u MTB nálitky na přechodech z čela lokomotivy na bočnici, kde je výrazný svislý pruh. Tady by pomohlo pouze přebroušení a následné přelakování celé lokomotivy. Na druhou stranu musíme dodat, že brejlovec od ROCO je má taky. Jen nejsou tolik patrné. Bočnice jsou u obou lokomotiv provedením srovnatelné. Střecha MTB brejlovce působí placatějším dojmem, zato výdechy od chlazení působí propracovaněji a pod mřížkou jsou viditelné vrtule.


 

Oběma lokomotivám – MTB i ROCO – jsme se podívali také pod kapoty. MTB nezapře téměř kompletní pojezd ze zamračených 749/751. Bardotky od MTB máme na našem kolejišti několik let a najezdily už mnoho kilometrů v čele osobních i dlouhých a těžkých nákladních vlaků bez potíží. Očekáváme tedy, že jízdní vlastnosti nových brejlovců budou shodné. Na desce plošných spojů najdeme standartní 22pinovou patici pro dekodér, tady jsme oproti originální desce u ROCO s osmipinem na tom trochu lépe (to je těch 10 let pokroku). Náš ROCO brejlovec už ale prošel upgradem a má vyměněnou originální desku za 22pin od Bedlische. Při pohledu na lokomotivy z čela nám je sympatičtější u MTB velikost otvoru v pluhu pro pohyb kinematiky se spřáhlem. Otvor v pluhu ROCO brejlovce působí v porovnání s MTB obrovský.  

Závěrečné defilé zkoumaných lokomotiv. Ačkoliv mají MTB brejlovci dost chyb a nedostatků, není třeba se bát, že by si své kupce nenašly. A kdo si bude chtít najít důvod si tento model nekoupit, stejně ho najde. Na některých diskuzích jsme se setkali s názory, že proč si kupovat MTB, když brejlovce dělá ROCO. ROCO sice brejlovce dělalo a možná opět dělat bude, ale rozhodně ne v tolika různých výrobních verzích. Navíc modely ROCO jsou v obchodech dlouhodobě nedostupné.

Jako provozní model na kolejišti MTB brejlovec parádu udělá, kvalit vitrínového modelu, kde by bylo vše, jak má, však nedosahuje.

Zanechte komentář