Logo
rosna
pozadi_trat.gif, 6 kB

Reportáž od zednické lžíce

Jistě to znáte z vlastní zkušenosti, ať už máte dům či byt nebo jste provozovatelem železnice, dříve nebo později barva v ložnici zašedne, trubky v koupelně zareznou nebo začne ujíždět kolejový spodek. Navíc parkety potřebují přebrousit, kachličky pamatují ještě vaši babičku a stykovou koleji na dřevěných pražcích dnes potkáte jen na černobílých obrázcích. Pak už stačí jen jeden přívalový déšť nebo evropská dotace a je jasno – bude se rekonstruovat. A proč tenhle úvod článku? To abyste se, milí čtenáři, lépe vcítili do situace, která u nás na kolejišti nyní panuje v měřítku 1:87.

Podbabské kolejiště sídli v suterénní místnosti Stanice techniků již více než 30 let. Stavba ocelové konstrukce, pokládání kolejí a krajinotvorba, to vše trvalo přibližně 15 let. Od té doby se ale na některých místech neinvestovalo a pouze jsme užívali výtvor svých předchůdců. Není divu, že po takové době intenzivního provozu působily části krajiny dosti sešle. Toho si mohli všimnout i návštěvníci. Hůře viditelné byly problémy s kolejemi a podobné zákulisní trampoty. Naše odhodlání řešit problémy postupně narůstalo. Poslední kapkou bylo nemalé množství vody, která skrz zeď prosákla do místnosti kvůli ucpanému odvodnění.

Nejprve jsme vyčistili odtok dešťové vody a sledovali vysychání zdi. Po několika měsících bylo jasné, že se bude bourat. Bohužel jsme museli také otlouct omítku s namalovanou vesničkou, po Zručském kostelíku se nám bude stýskat. Další postup dekonstrukce už byl jednoduchý, skončili jsme na holém ocelovém rámu kolejiště v celé délce jedné stěny místnosti. Zeď jsme očistili, nově nahodili a zajistili proti vodě. S novým školním rokem můžeme své síly napřít do budování části kolejiště téměř od podlahy.

Toto ovšem nejsou jediné změny. Souběžně se Zručí jsme to od podlahy vzali i v přilehlé kanceláři. V její zadní části se ještě v březnu nacházela smyčka kolejiště, která zmírňovala stoupání trati. Dnes, kdy už je v místnosti vymalováno a položeno nové lino, se začínají rýsovat obrysy nové skryté železniční stanice Světlá pod Sázavou. V budoucnu nad touto skrytou stanicí vlaky čeká průjezd novou krajinou.

Jak bude vypadat krajina a jak se budou jmenovat zastávky a stanice v místě původních, to si necháme do dalšího článku. Nyní se ještě krátce vrátíme k uplynulým měsícům, kdy se zprvu více bouralo, a pokud se něco budovalo, tak spíš zednickou lžící, než jemným modelářským nářadím. Většinu z toho jsme zvládli v průběhu školního roku, kdy se souběžně konaly schůzky kroužku. I ti nejmladší tak měli možnost vyzkoušet si různé činnost, které se na jiných volnočasových kroužcích nejspíš vůbec nedělají. Trhat koleje a lámat polystyren zvládli všichni, i úplní začátečníci. Následovalo například bourání zdi a sekání děr na zásuvky. Zdi jsme průběžně nahazovali a štukovali, malování už byl jen takový vrchol. Všechen ten nepořádek kolem bylo také třeba průběžně uklízet.

Na závěr máme pro všechny ujištění, že kroužky začínají od září jako vždy. Kolejiště bude zatím provozované jen částečně, ale činnost kroužku omezená nebude a děti se mohou účastnit výstavby nových částí kolejiště.

Zanechte komentář