Logo
rosna
pozadi_trat.gif, 6 kB

1370 km v Open Rails

Deset strojvedoucích spolu s jedním dispečerem už dokáže provozně pokrýt docela dlouhou trať. Není na tom nic nezvyklého – když spolupracují, dokáží za směnu odvézt spoustu nákladu a cestujících. Leckterý cestující by se ale nejspíš začal zajímat o podrobnosti, kdyby se dozvěděl, že jeho strojvedoucí ještě nedokončil ani základní školu. Přesto jsme v takové sestavě bez větších problémů najezdili dohromady zhruba 1370 kilometrů po železničních tratích kolem Šumperka a Olomouce.

Prvním dostatečně realistickým simulátorem činnosti strovedoucího byl Train Simulator od Microsoftu. Vyšel v roce 2001 a už v první verzi měl na čem stavět. Microsoft totiž simulátory, byť letecké, vydával od roku 1982. Oproti některým dalším programům a hrám je na Train simulatoru znát, že ho navrhovali inženýři. Ke správnému ovládání lokomotivy nestačí jen tak kroutit jedním knoflíkem, slunce vychází na východě a v zimě je níž nad obzorem než v létě, nákladní vlak potřebuje na zastavení klidně i kilometr, stejně jako ve skutečnosti.

Původní simulátor obsahuje několik tratí z celého světa. Druhý díl ale dodnes nevyšel, takže se ti, kterým scházela nějaká trať nebo vozidlo, museli pustit do jejich tvorby sami. V našich zemích se do tvorby výrazně zapojilo několik desítek lidí, kteří dohromady postavili většinu typů českých lokomotiv a vagónů, nahráli k nim správné zvuky a ladili realističnost jejich chování. Byl mezi nimi také náš bývalý vedoucí Pavel Švec. Další stavěli kopie skutečných tratí, aby s českými vozidly nemuseli jezdit po japonské lokálce nebo americkém koridoru.

Dlouhou dobu nás těšilo, že máme stále výkonnější počítače a simulátor běží lépe a plynuleji. V některých ohledech se ale technologie vyvinuly tak, jak s tím náš simulátor nepočítal. Monitory se natáhly do šířky, procesorům přibyl počet jader, místo aby se stále zvyšovala jejich frekvence, a paměť grafické karty se začala počítat v gigabytech. Starý simulátor takových možností nedokáže naplno využít. Některé nové simulátory sice ano, ale v těch zas není možné jezdit s už vyrobenými vozidly. Jak z toho ven?

Zdá se, že vše dobře dopadlo. Objevil se program Open Rails, který naše vozidla a tratě použít umí. Také dokáže vytížit vícejádrové procesory a vykreslovat na celou plochu displeje s vysokým rozlišením. Nejlepší ale je, že na něm stále ještě pracují nadšenci z mnoha zemí – především z Velké Británie, ale i České Republiky – a díky tomu se budou dál objevovat nové funkce programu. Navíc je dostupný zdarma a má otevřené zdrojové kódy.

Jedna z nových funkcí Open Rails zvlášť vyniká – je možné propojit několik počítačů a na stejné trati jezdit zároveň s více vlaky. V počítačových hrách je multiplayer – hra více hráčů – běžný. Obvykle se v nich ale hráč nemusí řídit drážními předpisy a když jeden potká druhého, stačí uhnout stranou. To je samozřejmě s lokomotivami na trati poněkud složitější. Proto jsme se také brzy po dohodnutí termínu našeho ježdění začali pečlivě připravovat.

Prvním krokem byl výběr vhodné trati. Rozhodli jsme se pro český projekt Trať 310, který obsahuje také tratě 290, 291 a 292, tedy železniční stanice Olomouc, Šternberk, Uničov, Šumperk, Zábřeh na Moravě, Hanušovice, Jeseník a další. Usmysleli jsme si provozovat na těchto tratích v plném rozsahu osobní vlaky a rychlíky. S nákladními vlaky se počítalo také, i když spíše pro zpestření.

Další nezbytný krok byl výběr vhodných vozidel. Chtěli jsme z dostupných použít především taková, která na tratě kolem Šumperku patří. Provoz jsme časově situovali zhruba mezi roky 2005 a 2010. Jestli se nám výběr podařil, posuďte sami z obrázků. Některé z modelů ale není možné použít bez úprav, například u nich nefunguje přídavná brzda.Je to zřejmě úpravami pro MSTS Bin, který zatím v Open Rails podporován není. Jiné modely mají při volbě nezvyklého poměru stran obrazu nevyhovující výhled z kabiny, především kapotové lokomotivy. Proto zabrala příprava vozového parku, sestavení souprav a opravy takových chyb mnoho hodin.

Třetí podstatnou provozní náležitostí je personál. Zacvičujícím se strojvedoucím jsme přichystali jednoduché úkoly, které během podzimu docela úspěšně plnili. Dokonce jsme počítali, kolik sekund zpoždění nasbírají při jízdě s osobním vlakem na příjezdu do zastávek, aby mohli porovnat, jak si vedou a jestli nemají víc cvičit. Správné a přesné brždění do zastávky nemusí být zase taková legrace, jak by se zpočátku zdálo. Také všichni dostali za úkol provést si seznání trati, aby měli představu, co je kde během jízdy čeká.

Když už bylo zřejmé, s jakým materiálem máme co do činění a v jakém počtu se sejdeme, vyzkoušeli jsme si na čas projet všechny úseky trati s nákladním a osobním vlakem i rychlíkem, abychom měli ověřená data pro přípravu grafikonu. Hlavní dispečer na jejich základě vymyslel a rozkreslil šestihodinový nákresný jízdní řád. Oběhy vozidel jsou zařízené tak, že je možné po šesti hodinách pokračovat znovu od začátku bez přerušení – pokud bychom toho neměli stále ještě dost. Některé z cest mají naplánované varianty a méně důležité oběhy je možné vypustit úplně, podle skutečného počtu účastníků. Abychom nemuseli vždy koukat na časy odjezdů a příjezdů do papírové "plachty" se všemi vlaky, připravili jsme si pro každý pravidelný vlak sešitový jízdní řád. Je zajímavé, jak moc taková drobnost podpoří dojem skutečné práce strojvedoucího.

V předvečer setkání jsme ještě ověřili stabilitu programu při zapojení šesti počítačů. Program nevyžaduje trvalé a pravidelné spojení, toleruje i několikasekundové výpadky, takže je možné používat bezdrátové připojení. Pro pohodlí dispečera je samozřejmě optimální, aby znal okamžitou situaci, ale spojení s hráčem je ukončeno až po pěti minutách bez odezvy jeho počítače. Provozovali jsme spíše starší stabilní verzi, ale ukázalo se, že problémy s verzí programu příliš nesouvisí, spíše s konkrétním počítačem.

Druhý den ráno jsme zapojili všech jedenáct počítačů a po hodinové přípravě mohli včas, podle plánu začít jezdit. Jako první vyrazil z Olomouce vlak Sp 1931 do Jeseníka a vzápětí ze Zábřeha na Moravě  Pn 45263 do Lipové Lázní, oba vedené řadou 749. Jejich lokomotivy a strojvedoucí měli naplánovaný společný "dvoudenní" oběh, takže vystřídali osobní i nákladní vlak a při ukončení šestihodinového cyklu si vyměnili výchozí pozice. Jejich proběh byl nejvyšší, celkem 185 km každý.

Druhou nejdelší vzdálenost urazil mladý strojvedoucí, který vyrazil jako Os 3618 z Hanušovic se strojem řady 750, aby ujel trasu do Olomouce a zase zpátky. Další výkony zajišťovaly převážně motorové vozy 842, 831, 810 a 850, které s příslušnými přípojnými vozy pendlovaly na kratších úsecích – ze Zábřeha do Šumperka, mezi Šumperkem a Olomoucí nebo i z Jeseníka do Mikulovic. Přesto některé najezdily přes 150 km.

Odvezli jsme také několik nákladních vlaků – obsloužily například vlečku strojíren v Uničově a přistavily prázdné vozy do Šternberku. Jeden manipulační vlak s Hektorem v čele dovezl elektrickou jednotku z Prahy do Šumperských opraven.

V docela nezáviděníhodné situaci se ocitnul dispečer, který téměř všem vlakům stavěl vlakové i posunové cesty. Ovládací rozhraní ještě není příliš pohodlné a v mnoha stanicích se nacházejí skupinová odjezdová návěstidla, které vyžadují specifické obsloužení. Práce také nekončí postavením cesty, často je ještě potřeba za vlakem "uklidit" vše do výchozí polohy, aby následující vlak nestihly problémy se zhaslými návěstidly. Aby nedošlo k chaosu, měli většinou strojvedoucí ve stanicích zavedenu ohlašovací povinnost a odjezd ze stanice byl podmíněn souhlasem dispečera.

Díky pečlivé přípravě se nám zpočátku docela dařilo a jízdní doby jsme dodržovali. Včas jsme dokázali jezdit celé první čtyři hodiny a k větším zpožděním začalo docházet až ke konci seance. Některé počítače zhruba po pěti hodinách přestávaly načítat a zobrazovat všechny objekty, takže se strojvedoucí se svým vlakem chvílemi ocitnul ve vzduchoprázdnu.

Mimořádná událost – nedovolený vjezd na obsazenou kolej v Troubelicích – se přihodila jen jedna. Ke srážce ale nedošlo a svěřené vlaky jsme po skončení vyšetřování zvládli dovést až do jejich cílových stanic. Pro příští ježdění zřejmě přichystáme kratší jízdní řád, který po přestávce na oddech zvládneme s drobnými alternacemi ještě jednou.

Celá náročná akce se podařila k naší spokojenosti. Podle zájmu členů modelářského kroužku lze soudit, že se k něčemu podobnému znovu odhodláme. Přímo se k tomu nabízí plánovaný 11. sraz modelářů a stavitelů pro Train Simulator, který tradičně každý rok zaštiťujeme. Existuje dost kvalitně postavených českých tratí, které jsme ještě neprojezdili, takže se máme na co těšit.

Závěrem se patří poděkovat lidem, kteří k virtuální železniční zábavě bez nároku na odměnu přispěli. Kromě mnoha modelářů a programátorů českých vozidel, jejich kabin a zvuků jsou to především autoři Open RailsTrati 310.

6 komentářů k příspěvku “1370 km v Open Rails”

  1. , Howky říká:

    Zdravím, byl by kontakt na dispečera, či na organizátora ? s pozdravem Howky

  2. , Tomas říká:

    Zdravím, mám dotaz. Dá se nějak přepínat mezi lokomotivami, které stojí v jiných částích mapy, jak je v Trainz simulátoru? Díky

  3. , Martin říká:

    Je možné přepínat pohled na ostatní hráče (Alt + 9), ale každý ovládá svou soupravu. Když se svěsí soupravy hráčů, jeden zůstává strojvedoucím a další se jen veze (přepínají se Shift + E).

    Když jsou soupravy hodně daleko od sebe, chvíli trvá, než se načtou a zobrazí všechny objekty na novém místě. Přepínání taky může způsobit, že už se nějaké objekty nezobrazí. Kvůli stabilitě programu pohledy nepřepínáme – dispečer všechno vidí na mapě a v realitě se stejně mezi lokomotivami na různých místech přejít nedá.

    Na rozestavení více souprav do stanic a hraní v jednom člověku se multiplayer nehodí, to už je lepší vytvořit si v editoru MSTS vlastní aktivitu.

  4. , KimiR říká:

    Howky: dispečer je Venca Macek,hlavní oraganizér,kde se každoročně pořádá v únoru setkání uživatelů MSTS.SZ mu můžeš napsat na http://forum.msts.cz/index.php?members/4351/

  5. , Šoto Sik říká:

    kde to stáhnu ?

  6. , Martin říká:

    Program zde: http://openrails.org/download/program/

    Tratě a vozidla je potřeba najít zvlášť, například vyhledáním Vozidla pro MSTS nebo Vozidla pro Open Rails.